Lednicko-valtický areál - za romantikou na jih Moravy

Lednicko-valtický areál byl na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO připsán v roce 1996. Toto území na jižní Moravě je jedinečným spojením kultury, architektury, historie a přírody. Ačkoliv jde vlastně o umělou krajinu vzniklou v průběhu několika staletí, tvoří neuvěřitelně harmonický celek.

Lednické panství patřilo od roku 1249 po dlouhých téměř 700 let rodu Liechtensteinů, a právě díky jejich prozíravé činnosti byl postupně vytvořen Lednicko-valtický areál, jak jej známe dnes. Na jeho vzniku se často podíleli věhlasní architekti své doby. Tvoří jej zámecké a sídelní budovy, drobné stavby v romantickém duchu, zahradní domky, altány, ale i rybníky a lesy.

Dá se říci, že základem areálu je lednický zámek, patřící mezi nejkrásnější v České republice. Původní renesanční zámek ze 16. století byl koncem 17. století barokně upraven dle architektů Jana Bernarda Fischera z Erlachu a Domenica Martinelliho z Itálie. V polovině 19. století pak prošel zásadní rekonstrukcí a byl přestavěn do slohu, připomínajícího anglickou tudorovskou novogotiku s hojným zdobením. Velkou pozornost budí také interiéry s bohatě vyřezávanými kazetovými stropy a obložením stěn, mramorovými krby a historickým nábytkem. Jednou ze zajímavostí je točité schodiště s 36 stupni, vyřezané ze dřeva bez použití hřebíků či jiných kovových dílů.

Rovněž exteriéry jsou velkolepé a zahrnují mimo jiné velký skleník z let 1834 až 1835 s tropickými rostlinami a francouzskou zahradu. V rozlehlém parku pak jsou v různých vzdálenostech od zámku další stavby. Asi nejznámější je štíhlý, 60 metrů vysoký minaret se třemi vyhlídkovými ochozy, na jehož vrchol vede 302 schodů. Byl postaven v letech 1797 až 1802 a jde o nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území. Kníže Alois Liechtenstein chtěl prý původně postavit kostel, ale protože mu obec na stavbu nedala pozemek, jako výraz odporu nechal vybudovat minaret. Na jeho výzdobě se zřejmě podíleli také arabští umělci. Minaret je nejvyšší stavbou svého druhu v neislámské zemi.

Další zajímavou stavbou je tzv. Janův hrad, či též zkráceně Janohrad. Vypadá jako romantická zřícenina starého gotického hradu, avšak jde o napodobeninu z let 1801 až 1808. Umělá zřícenina má ale i své funkční vnitřní prostory. Ve své době totiž sloužila jako lovecký zámeček.

V areálu je ovšem další stavba, která se skutečně nazývá loveckým zámečkem. Byla to vlastně hájovna a vznikla ve zhruba stejném období jako Janův hrad (1805-1806).

Dalšími drobnými stavbami, převážně v romantickém duchu, jsou zámeček Belveder, Rybniční zámeček, Apollónův chrám, Dianin chrám čili Rendezvous napodobující římský vítězný oblouk, Nový dvůr, Tři grácie, kaple sv. Huberta, tzv. Kolonáda, obelisk aj.

V parku samozřejmě také roste mnoho dřevin, mnohdy exotických a velmi vzácných. Doplněn je několika rybníky.