Mdina – maltská kráska

Mdina – maltská kráska

Na jihozápadě ostrova Malta se rozkládá město Mdina, které bylo až do poloviny 16. století hlavním městem ostrova. I když tento post již nezastává, neztratilo město nic ze svého věhlasu. V dnešní době je jedním z největších turistických lákadel a nejnavštěvovanější místo Malty, působící téměř jako skanzen.

Historie města sahá až někam do 2. tisíciletí před naším letopočtem, kdy byla tato strategicky výhodná oblast v nadmořské výšce 185 metrů nad mořem osídlena Římany. Ti zde kolem roku 200 před Kristem postavili mohutné hradby a vybudovali město, které pojmenovali Melita. Později zde palác, do kterého umístili sídlo tehdejší vlády. Do města tehdy zavítal i sv. Pavel, když na Maltě nedobrovolně přistál, během své cesty do Říma. Navštívil palác římského místodržícího Publia, kde údajně vyléčil jeho otce z dlouhotrvajících horeček. Publius se na důkaz vděčnosti a pokory nechal od sv. Pavla pokřtít. Na místě, kde k tomu došlo, dnes stojí katedrála sv. Pavla.  Publius se následně stal prvním maltským biskupem a Mdina biskupským sídelním městem.

Foto: katedrála sv. Pavla  Autor: Pedro J Pacheco

V roce 870 byla Mdina obsazena Araby a v té době se rozdělila na dvě části. Centrální část byla obehnána hradbami a hlubokým příkopem a byla přejmenována na Medinu, což arabsky znamená „město“. Zbývající část nesla nové označení Rabat, který je dnes samostatným městem, nebo spíše jakýmsi předměstím Mdiny. Medina se kvůli hradbám již nemohla dále rozšiřovat, zůstala proto téměř nezměněna. Po odchodu Arabů přešla k původnímu názvu Mdina a i dnes má charakter, který ji v 16. a 17. století vtiskli maltští šlechtici, jež se sem posléze stáhli z celého ostrova.

V roce 1571 se hlavním městem ostrova stala Valetta a Mdina byla do té doby často označována jako Citta Vecchia (Staré město). Tento název pochází ze středověku, kdy bylo toto místo domovem mnoha šlechticů a jejich potomků z Normanských krajin, Španělska či Sicílie. Mnoho obyvatel v té době město opustilo, většina aristokratických rodin žila dále ve svých sídlech. Díky tomu bylo možné zachovat jejich domy dodnes v původní kráse. Většina z domů v Mdině pochází ze 14. a 15. století, paradoxní je, že většina mladších barokních památek byla zničena při zemětřesení v roce 1693.

Dnes působí Mdina rázem tradičního patricijského města a žije v ní jen necelých 400 stálých obyvatel. Městu se říká „tiché“ nebo „mlčenlivé“ město, je to způsobeno především tím, že za městskou bránu nesmějí vjet žádná motorová vozidla. Město je tak ideální na procházky i odpočinek. Mdina je i se sousedním Rabatem velice atraktivním městem, nadšení jsou z ní především turisté milující historii a památky. Procházet se můžete starobylými uličkami nebo se z hradeb pokochat nádherným panoramatickým výhledem na celou Maltu.

Prohlídka městských památek stojí opravdu za to. K vidění jsou zde kostely, kláštery i paláce maltské šlechty, které pocházejí ze 17. století, ale i mnoho starších staveb. Do města se vchází branou Main Gate z 1. poloviny 18. století, která je ozdobena sochami apoštola Pavla a dalších svatých. Přímo v bráně stojí Magisterial Palace, ve kterém dnes sídlí muzeum přírodních dějin – Natural History Museum. Tato stavba pochází z 18. století a nese prvky francouzského baroka. Hned u brány se tyčí věž Torre dello Standardo, postavená roku 1750 jako věž pozorovací, v případě útoku nepřátel tak bylo obyvatelstvo včas varováno. Dnes slouží jako policejní stanice. V Mdině najdete nejstarší katedrálu na Maltě - St. Paul´s Cathedral. Katedrála je mistrovským dílem Lorenza Gafy z konce 17. století. Vznikla přebudováním starého zničeného normanského kostela, který stával na místě domu římského místodržitele Publia. Kostel byl po několik staletí dostavován, těsně předtím, než měl být vysvěcen, jej však srovnalo se zemí zemětřesení. Naštěstí se z něj podařilo dochovat nejcennější umělecká díla, která jsou dnes umístěna v katedrále.

Prohlédnout si tak můžete obraz Obrácení sv. Pavla a dalších pět pláten od Mattia Pretiho. Ukrývá se zde také mramorová křtitelnice a dlažba z mramorových náhrobků. Nová katedrála byla dokončena v roce 1702 a ještě téhož roku vysvěcena. Během 2. světové války byla těžce poničena její kopule, která musela být poté zcela obnovena. Na Náměstí sv. Pavla najdeme kromě katedrály ještě například dům Banca Giuratale, ve kterém se během francouzské okupace scházelo národní shromáždění. To zde zvolilo komisi, která poté vyjednávala spolupráci s Lordem Nelsonem proti Francii. Z náměstí se můžete vydat ke Karmelitánskému kostelu, který se stavěl v letech 1630 až 1690 podle návrhu Francesca Sammuta. O jeho výzdobu se postarali malíři Stefano Erardi a Michele Bellanti. Právě na tomto místě došlo v září 1798 ke vzpouře Malťanů. Ti bránili kostel, když jej chtěla Francie vykrást. Ozdobou kostela je rohová socha Madony s Ježíškem.

Na náměstí Archbishop Square stojí barokní palác z roku 1744, v němž se nachází Katedrální muzeum. Palác byl dostavěn roku 1744 a původně sloužil až do počátku 20. století jako diecézní seminář. Posléze jej využívaly různé náboženské a vzdělávací instituce. Muzeum sem umístil v roce 1969 maltský guvernér. Muzeum ukrývá významnou sbírku pocházející z dědictví hraběte Saveria Marcheseho, který žil v letech 1757 – 1833. Obsahuje velké množství obrazů, archeologických předmětů a archivních církevních materiálů. Uložena je zde také krásná sbírka dřevorytů od Albrechta Dürera.

K dalším památkám Mdiny patří kaple sv. Agáty z roku 1417, která byla v roce 1694 přestavěna Lorenzem Gafonem na kostel. Také kostel je zasvěcen sv. Agátě, která je společně se sv. Pavlem a sv. Publiem patronkou Mdiny. Údajně v roce 249 našeho letopočtu našla na Maltě úkryt před pronásledováním římského vládce Decia. Naproti této stavbě stojí Casa Inguanez, dům kde sídlila nejstarší šlechtická rodina na Maltě. Největším lákadlem jsou však Mdinské katakomby – Mdina Dungeons, kde se seznámíte se středověkými praktikami mučení a jinými hrůzami, které se přesně v těchto místech odehrávaly. Po pár dalších krocích narazíte na Kostel sv. Benedikta z roku 1418. Zde si nenechte ujít oltář slavného autora Mattii Pretiho, který jakožto člen řádu mohl být pohřben v katedrále ve Vallettě.

- jap -

Článek byl zobrazen 9 366 krát.